Vesmírné zákony

Ze svého dětství a dospívání si vzpomínám na časté chvíle, kdy jsem si připadala jako cizinec ve vlastní rodině i třídě ve škole, jako mimozemšťan na této planetě. Stále jsem si říkala, že tady není něco v pořádku. Studium na vysoké škole mě připravilo na práci manažerky, získala jsem 2 diplomy a mohla se vrhnout na budování kariéry a tučného konta. Radost ze života jsem ale neměla a vnitřního pocitu, že tady něco nehraje, že tohle nemůže být smyslem života, jsem se nezbavila. Postupně se ke mě dostávaly ty správné informace a já se vydala na cestu eoteričky – ženy, která hledá hlubší smysl věcí. Exoterik je naopak člověk, kterému stačí materiální význam věcí. Uvědomila jsem si, že jsem v materiálním světě hledala jistoty, které možná hledá většina materiálně založených lidí. Jistoty a řád, ale naopak přináší příroda, vesmír, universum. Níže jsem dala dohromady informace k Vesmírným zákonům, které jsem našla v knihách.

Z knihy Anasta, 10. kniha ze série knih Zvonící cedry Ruska od Vladimíra Megre, které do češtiny přeložila Valentýna Lymarenko-Novodarská:

ZDOKONALOVAT ŽIVOTNÍ PROSTOR: to jsou 3 nejdůležitější slova ze všech. Pouhá 3 slova, která v sobě ale mnoho zahrnují:

„Zdokonalovat životní prostor znamená zdokonalovat sebe.

Všechno existující ve vesmíru a na Zemi je společný životní prostor, v němž vše přebývá ve vzájemném spojení, a uprostřed toho je člověk.

Zdokonalovat životní prostor znamená rodit a vychovávat dokonalejší děti, než jsi sám. Každá generace by měla být dokonalejší než ta předchozí. Proto by otcové měli poskytnout svým dětem dokonalejší prostor pro jejich život.

Člověk, jenž zdokonaluje životní prostor, zdokonaluje vlastní mysl. Dokonalý prostor pro život zrychluje a zušlechťuje lidskou mysl.

Člověk, který zdokonaluje životní prostor, poznává nesmrtelnost.

Člověk, který zdokonaluje životní prostor, proměňuje Zem v nejdokonalejší planetu ve vesmíru.“

Jan van Helsing uvádí ve své knize Ruce pryč od této knihy, hned několik vesmírných zákonů. Popisuje znalosti templářů a vlivných vrstev, které nejsou nikterak tajné, jen jim většina lidí ještě nedůvěřuje. A jaké to tedy zákony jsou?

1. ZÁKON KARMY – kauzality, příčiny a následku, rovnováhy. To co zasejeme, to sklidíme. Špatné myšlenky, slova a činy nám do života vrátí to samé, takže špatné. Naopak dobrými myšlenkami, slovy a činy zažíváme dobré události. 

2. ZÁKON ANALOGIE – jak uvnitř, tak i venku. Jak nahoře, tak i dole. Tělo je odrazem stavu duše – nemoc těla znamená nesoulad s duší. 

3. ZÁKON RESONANCE – odrazu.  Člověk vidí jen to, co vidět chce, přitahuje si jen to, co vysílá. Vysíláme-li lásku, vrací se nám zpět. Lžeme-li, jsme v životě oklamáni. Bojíme-li se, dostaneme se do situací, kdy se musíme se strachem vyrovnat.

4. ZÁKON RYTMU – opakování cyklů. Každá událost má své fáze, i život – narození, dětství, dospělost, stáří, smrt.

5. ZÁKON PŘEVTĚLOVÁNÍ – reinkarnace. Život je v dualitě: pozemský a posmrtný, fyzický (materiální) a jemnohmotný (věčný). Vše co nepopracujeme během 1 života si neseme do toho dalšího, vše co zasejeme jednou sklidíme. Až dosáhneme určitého stupně vývoje vědomí, tak se už nemusíme inkarnovat a můžeme žít jen v jemnohmotném světě. Život je jako škola, postupně procházíme třídy, skládáme zkoušky, někdy propadneme a musíme opakovat, pomáháme svým spolužákům. Nakonec se stáváme sami učiteli.

Vesmírné zákony máme obsažené i v našich českých příslovích:

• Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.
• Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.
• Jak si kdo ustele, tak si lehne.
• Co sis uvařil, to si sněz.
• Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění.
• Co jsi z úst vypustil, ani párem koní nedostaneš zpět.
• Dobré slovo i železná vrata otvírá.
• Hněv je špatný rádce.
• Jedna chyba sto jiných za sebou táhne.
• Kam oči, tam hlava, kam hlava, tam tělo.
• Každý ať zamete nejprv před svým prahem.
• Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
• Kdo seje vítr, sklízí bouři.
• Láska hory přenáší.
• Pomoz si sám a Bůh ti pomůže.
• Svůj k svému.
• Veselá mysl – půl zdraví.
• Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.