Léto na chatě v přírodě
Chtěla jsem jít do hloubky, poznat více sama sebe a své hranice. Hlavou mi zněla myšlenka „Zpět k přírodě,“ kterou řekl Bruno Gröning. Chodila jsem na procházky do přírody, snažila se jíst zdravěji, hodně ovoce a zeleninu, používat a vyrábět ekologické domácí prostředky, pěstovat kytičky a zeleninu, používat bylinky, uklízet nepořádek v lesích… něco mi ale stále scházelo. Rozhodla jsem se jít k přírodě blíže a na léto se odstěhovat z města. Bydlím na chatě, kterou postavil můj dědeček v malebné přírodě – místě obklopeném krásnými rybníky, lesy, loukami a poli. Stačí jen vyběhnout z chaty ven a jsem v přírodě. Zpočátku jsem byla napjatá a ostražitá, vylekali mě všelijaké zvuky, praskání větví…ale postupně jsem si zamilovala tu volnost a prostor, který mi ve městě scházel. Je krásné vítat nový den pozorováním východu slunce nad rybníkem. Je krásné se večer při posledních slunečních paprscích koupat v rybníce a smýt ze sebe „denní nános“. Poté usednout na břeh rybníka a pozorovat, jak slunce zapadá a přitom si promítat jaký ten den byl a děkovat za něj. Občas je potřeba i některé situace a zážitky odevzdat a prosit vesmír o jejich správné vyřešení.
Užívám si procházky po lučních cestách, při kterých mi dělají společnost srnky a různá další zvířátka. Sbírám bylinky a suším je venku přímo na Slunci. Někdo doporučuje sušení bylinek v tmavé místnosti, já teď zkouším tuto přímou metodu se Sluncem a věřím, že Slunce bylinkám předává další sílu…tak uvidíme :). Příroda mi dává i spousty lahodných plodů, úžasných lesních jahod, malin, borůvek třešní,… Lísky jsou již obsypány oříšky a postupně dozrávají. Dělám si i zásoby dřeva na topení pro chladnější období – na podpal sbírám šišky, větvičky i větší větvě na topení.
Je to velké dobrodružství a práce s myslí. Učím se nepoddávat se všelijakým strachům a přijímat věci tak jak jsou. Tma, která je na chatě opravdu temná, dávala velký prostor pro mou fantazii. Postupně se učím přenastavovat staré programy a vyhánět ty bubáky a strašidla, které v té tmě opravdu nejsou :). Při koupání v rozlehlém rybníce, sama daleko od civilizace, jsem se také zpočátku necítila zcela klidná. Ale opravdu tam žádný zlý vodník ani převeliké ryby nejsou :). Vše je o čase, práci s vlastní myslí a překonáváním vlastních hranic.
